Práce s dětmi mě baví, říká Martin Navařík

Středisko volného času (SVČ) nabízí širokou škálu aktivit pro děti, ale i dospělé z Rožnova a okolí. Pro příští rok připravuje velký pobytový tábor nebo aktivity pro děti od patnácti let. Ředitel SVČ Martin Navařík chystá v červnu ve spolupráci s městem například Běh olympijského dne. Jediné s čím není spokojen, jsou nevyhovující prostory, které jsou podle něj v porovnání s počtem dětí, malé.

Kolik kroužků v současné době v SVČ nabízíte a jaké to jsou?

V naší nabídce máme zhruba sto dvacet kroužků, které jsou rozděleny do šesti oddělení, mezi která patří Heart2Beat, Static breakers, což je taneční skupina zabývající se streetdance. Pak sport a cizí jazyky, kde máme plavání, plavání, triatlon, atletiku, fotbal, florbal a jazyky. Dalším oddělením je takzvaný umělecký projev, kam patří keramika, latinsko-americké tance, šermířský projev. Bečva klub a Bezva klub, který se zaměřuje hlavně na akce na vesnicích. Ještě máme oddělení přírodovědy a estetiky nebo outdoor aktivity, kde patří in-line bruslení, geocaching, aikido. Také máme speciální nabídku i pro dospělé. Je toho hodně.

Abych to specifikoval, tak tohle jsou kroužky neboli zájmové útvary, které děláme pravidelně a mimo to děláme ještě příležitostné akce, kterých je zhruba dvě stě za celý školní rok. Jde o různé ekologické, vědomostní soutěže, závody, přehlídky, výstavy a podobně.. Pak se jedná ještě o různé tábory, které děláme hlavně v létě.

O které kroužky je největší zájem?

Asi o moderní tance, o street dance. Tradičně o sport, jazyky, keramiku nebo lezecký kroužek.

Jak vůbec vznikají nové kroužky?

Funguje to takhle, že často přijde například nějaký nový externí pracovník s nějakým nápadem, který nahradí nějaký buď méně úspěšný, nebo končící kroužek, jenž už nemůže externista z nějakého důvodu vést. Takže každý rok pět kroužků vypadne z nabídky a objeví se pět nových.

Kolik dětí dochází do SVČ?

V letošním roce máme asi tisíc pět set členů v pravidelných kroužcích. Ale nejedná se jen o děti, jsou to aktivity pro děti od mateřské školy až po seniory. Děláme tedy aktivity pro dospělé.

Chystáte v příštím roce nějaké novinky?

Budeme dělat nový pobytový tábor pro děti, ale lokalitu zatím neznáme. Chceme dělat nové aktivity pro mládež od patnácti let, kde chceme uspořádat nějakou noční dobrodružnou hru, sportovní turnaje. S městem chystáme Běh olympijského dne v červnu, velkou akademii Střediska volného času, tedy přehlídku všech kroužků.

Kolik máte pedagogů?

Ve středisku je nás sedm pedagogu, ale pomáhá nám asi dalších padesát externistů, kteří u nás pracují například jen hodinu nebo dvě týdně a vedou nám spoustu aktivit. Někdy přijdou sami nebo my si nějaké najdeme podle aktivity.

Která zařízení ve městě především využíváte?

Hlavně školy, venkovní hřiště, bazény. Na lyžařské kurzy jezdíme do areálu U Sachovy studánky, na tábory například na Soláň nebo Bílou. Využíváme lezeckou stěnu na 5. květnu. Máme perfektní spolupráci s místním horolezeckým oddílem. Šéf oddílu David Piska nám dělá zároveň vedoucího. Pořádáme i lezecké závody jednou za rok. Jde o jeden z nejúspěšnějších kroužků, kde máme asi padesát dětí.

Zapojíte se do oslav 750. výročí od založení města?

Ano, aktivity, které děláme pravidelně, budou zahrnuty v rámci oslav. Jedná se asi o nějakých pět aktivit jako pěvecké soutěže, moudrá sovička, výtvarná výstava.

Je něco, co byste chtěl zmínit, čím se může SVČ pochlubit, ať už nějaké výsledky nebo činnosti?

Taneční skupiny se letos na soutěži v Praze kvalifikovaly na mistrovství světa ve street dance v Itálii. Máme zde úspěchy prakticky ve všech věkových kategoriích. Určitě bych vyzdvihl širokou nabídku, kterou nabízíme. Děláme spoustu kroužků a aktivit i mimo Rožnov.

Co vás osobně k práci pedagoga a následně vedoucího SVČ přivedlo?

Do SVČ neboli dříve do Domu dětí a mládeže jsem jako dítě chodil do různých kroužků, jezdil na tábory a později při studiu na pedagogické fakultě jsem zde docházel v rámci praxe jako pomocný vedoucí na tábory. Po studiu jsem učil na několika školách, učil jsem i v zahraničí, v lyžařských školách. A po nějaké době praxe zde byl vypsán konkurz a já jsem se zrovna vracel ze zahraničí, tak jsem si řekl, že to zkusím, i když jsem nepočítal s tím, že by to mohlo s mou praxí vyjít. Je to tím, že mě baví práce s dětmi a mohu se zde realizovat.  

Změnilo se něco s Vašim přechodem na vedoucí místo?

Podařilo se zefektivnit procesy uvnitř organizace, tedy co se týče fungování zaměstnanců, ustálit financování ze strany státu. Dobře se podařila i personální výměna, hlavně navázat na starší generaci výborných pedagogů, kteří již odešli. Přišlo několik mladých kolegů, kteří je dokázali nahradit a přinesli spoustu nových aktivit. A taky se podařilo je všechny vzdělat, jelikož všichni potřebují mít pedagogické vzdělání.

Je něco, s čím nejste spokojený, k čemu máte výhrady?

Navštívil jsem několik středisek volného času i v menších městech a musím říct, že máme jednu z nejmenších budov. Takže jediné, s čím nejsem spokojený, jsou nedostačující prostory. Nemáme vlastní sál, tělocvičnu. Máme budovu maximálně vytíženou, kapacita neodpovídá poměru dětí, co zde chodí. Uvítali bychom rozhodně nějaký klub pro mládež, kde by byl prostor ať už pro hry, stolní tenis, kulečník. Tedy místo pro nějaké neformální vzdělávání, kde bude zároveň i nějaký pedagog, který dokáže ty děti vést a kterého budou brát jako vzor. Jelikož k nám chodí děti hlavně do třinácti let. Ale ta starší mládež se musí podchytit jiným způsobem, musí jít za nějakou osobností, která je dokáže strhnout a nabídnout správnou aktivitu, tak jak to máme třeba u street dance.

-Mirek Štůrala-